Dne 4.června vyrazila 8.C na třídní výlet. Bylo krásné, teplé počasí, všichni měli trička s krátkým rukávem, kraťasy nebo lehké kalhoty. Sešli jsme se na jihlavském autobusovém nádraží a vyrazili směr Žďár nad Sázavou. Po cestě jsme potkali i jinou školu než nás. Na nádraží nebylo slyšet vlastního slova přes naše opravdu hlasité kručení v břiše, tudíž jsme se vypravili na Žďárské náměstí. Tady byl 1,5 hodinový rozchod. Když jsme si zaplnili svá břicha, tak se paní učitelka Nekvindová chopila vedení s jasným cílem a to nás dovést do Žďárského muzea na WC. Bylo ale potřeba hnát ty nejpomalejší vzadu, tuto roli si vzala na starost paní učitelka Krepčíková. Když jsme všichni vykonali svou potřebu, tak těm, kterým ještě zbývají síly = já, Valča, Áďa a Terka (a paní učitelky) - vyběhli/ vyšli na Zelenou horu. My s děvčaty jsme to v rámci tréninku vyběhly až úplně nahoru. Nahoře to bylo hezké a trochu tajemné. A už zde byla cesta do autokempu Pilák. Uteklo to celkem rychle, jen kdyby nebylo takové teplo...
Když jsme se podívali na naše ubytování - chatky, vyrazili jsme na protější břeh, kde se nacházelo spoustu sportovního vyžití a kde jsme se mohli vykoupat, samozřejmě pod dohledem našich paních učitelek. My jsme si s kamarádkami vypůjčily šlapadla. Prozkoumali jsme celý rybník a dokonce jsme i skákaly do vody - byla pěkně teplá - poté jsme si šly normálně zaplavat a skákat do vody ze speciální plošiny. K večeři byl smažák s hranolkami a tatarkou. V podvečer, kdy už byla tma jak v pytli, jsme já, Ondra, Verča a Tobík pro ostatní připravili stezku odvahy. Po celém lese se rozléhaly výkřiky děsu. Další ráno lilo jak z konve, proto jsme spěšným tempem vyrazili na nádraží. Sice jsme jeli dřívějším busem, ale aspoň jsme byli dřív doma, v teple.

Emma E. Kostková